offulcĭo — Lewis & Short
offulcĭo (obf-) (si), tum, 4, v. a.ob-fulcio,
I to stop up (Appul.):
vulnus spongiā offulciens,App. M. 1, p. 108, 17:
multis laciniis offulto vulnere,id. ib. 4, p. 147, 14.