δειλία · deilia — LSJ
timidity, cowardice, Hdt. 1.37, S. OT 536, etc.; δειλίην ὀφλεῖν to be charged with cowardice, Hdt. 8.26; δειλίας ὀφλεῖν (sc. δίκην) And. 1.74; ἔνοχος δειλίας (sc. δίκῃ) Lys. 1.45; opp. ἀνδρεία, θρασύτης, Pl. Lg. 648b, Ti. 87a.
misery, Procop. Goth. 4.32.