διαπλέκω · diaplekō — LSJ
weave, plait, σάνδαλα h.Merc. 80; opp. διαλύω, Hdt. 4.67; τὰ τὸν ὄσχεον διαπλέκοντα σώματα Paul.Aeg. 6.62: metaph., θρῆνον δ. Pi. P. 12.8; ἀγὰν πάγχυ δ. to try every twist, wind all ways, ib. 2.82:—Med., διαπλέξασθαι κόμας plait oneʼs hair, Aristaenet. 1.25: —Pass., ψυχὴ διαπλακεῖσα interwoven [with matter] . ., Pl. Ti. 36e, cf. Plot. 1.1.3.
metaph., διαπλέξαντος τὸν βίον εὖ finish the web of oneʼs life, Hdt. 5.92.ζʹ; δ. βίοτον λιπαρῷ γήραϊ Pi. N. 7.99; ἁμέραν prob. in Alcm. 23.38; ἀσκητικόν τινα βίον Pl. Lg. 806a, cf. Com.Adesp. 231: without βίον, δ. ζῶν ἡδέως Ar. Av. 754.