διαρρήδην · diarrēdēn — LSJ
expressly, explicitly, h.Merc. 313, Plb. 3.26.5; esp. of legal enactments or treaties, δ. γέγραπται Foed. ap. And. 2.14; δ. εἴρηται μή . . Lys. 1.20; ὁ νόμος δ. λέγει Is. 3.68; δ. ψηφίσασθαι D. 19.6; δ. πέμπειν Pl. Lg. 698c; νομοθετεῖν ib. 876c.